Jak feministky dávají vnučce Elišce "dobré rady do pečiva"
"Máma to s mužskými neumí," říká v páteční příloze Lidových novin (2.3.) Berenika Kohoutová o své matce, feministické spisovatelce Ireně Obermannové. A hned vysvětluje, proč. "Ona dodnes nepochopila, že chlapy je třeba brát prakticky. Zatímco ona by se pro každého svého partnera nejraději obětovala a na sebe vůbec nemyslí, tak pro mě je např. kriterium plnohodnotného chlapa velké auto - v tomhle směru mám v otázce mužů jasno asi od tří let. Velké auto je důležitá věc. Pro mě známka chlapství. A pak je tady známka velkého charakteru - když mi je ten "chlap ochoten to auto půjčit". To tedy radí úspěšná (zatím) "playgirl" čtenářkám "dle svého názoru nebulvárních" Lidových novin.
Mám 17letou vnučku, která je v duchu současné generace ještě "chytřejší", než jsem byl v 17 letech já. Tak jsem jí to ihned donesl, abych si ověřil její názory na partnerství muže a ženy, jak jí je implantovala rodina, škola a média. Vybavilo se mi totiž, jak jsem se sám v mládí, naštěstí ne už od tří let, považoval za chytřejšího než otec, klasický filolog a děda sedlák. To pravidlo pro postoje mladých: "Čím blbější, tím sebevědomější" platilo už tehdy. Teprve v toku desetiletí jsem postupně přišel na to, že nejméně v 90% našich sporů měli pravdu oni. Roky a zkušenosti z různých režimů nejde nahradit ani školami, ani nadáním. Na některé věci jsem dokonce přišel až po sedmdesátce. Otec mi je uváděl slovy: "Ty mě nebudeš učit znát lidi a okolnosti, ty jsi neprožil protektorát!!!"
Proto se mi otištěná Bereničina moudra v rozhovoru LN velmi hodí. Mohu skrze polemiku s nimi říci vnučce svůj názor na médii deformovaně podávané vztahy muže a ženy. Určitě tomu nebude chtít její generace věřit, ale přece jen se jí a jiným dá šance vyhnout se budoucím citovým a rodinným debaklům. Těm, které jsou barvitě popsány v knihách feministek i přímo Ireny Obermannové. Čtenářkám článku je napsaným dávána jen šance! Využití řečeného pro život bude na nich. Z hlediska vlastního celoživotního pozorování partnerských vztahů nazírám ovšem na uveřejněná Bereničina "moudra" vůči matce ve stylu vtipu, kdy mladší Jarda říká na pískovišti staršímu: "Jéé, ty ještě chodíš na hrneček? To já už dávno dělám do kalhot!"
První nápadné "moudro", které prostřednictvím přílohy LN Berenika mladým ženám doporučuje, je ono oceňování kvality mužů podle velikosti aut. Život mě naučil, že tento typ hodnocení je vadný hned ve dvou směrech. Za prvé po velkém autě toužili v mém okolí muži, kteří jeho vlastnictvím chtěli "udělat dojem". Pořizovali si "kočkolap", ať to stojí, co to stojí. Vnitřně cítili, že jinak nemají čím získat pozornost. V jejich povaze se prosadila symbolika kohouta, vykřikujícího na dvorku svého myšlenkového světa svou velikost. Je otázka, jak velký myšlenkový svět to je. Je sice pravda, že v tomto vykřikování je přítomen "testosteron", ale forma jeho vyjevení napovídá, že jen ve své živočišné podobě. Z psychoanalýzy je navíc známo, že nositelé vibrace testosteronu typu "kohouta na dvorku" rychle schlípnou, když na ně někdo nebo něco v životě zadupe.
Za druhé, velké auto u mladého muže, staré Berenika odmítá, musí u pozorovatele nutně vyvolat myšlenku na to, jak jej dotyčný získal. Vzhledem k uvažovaným věkovým kategoriím nápadníků jej jistě nemohl vydělat. Jedině tehdy, kdyby vše vydělané investoval jen do auta. Ještě horším signálem pro kvalitu povahy a životní strategie by byla půjčka nebo leasing. V tomto případě mladý muž koupí auta o sobě odhalil, že jeho myšlení je výrazně egocentrické a zaměřené na zevnost. To je to nejhorší věno, které by si do partnerství s ženou mohl přinést. Anebo má dotyčný amant bohaté rodiče a přišel k velkému autu lehko. Ale v tom případě, až na výjimky, není dost otužilý na život. Jeho podvědomí si zvyklo ke všemu přijít lehce. Tato stránka povahy se následně projeví ve vztahu k ženě a rodině. Velké auto jako kritérium posuzování partnerů považuji za projev dětinského názoru na svět skutečně odpovídající kvalitě dozrávání Bereniky. Vždyť píše, že jej má od svých tří let. Možná, že jej "odvibrovala" od rodičů a právě proto se tito v jejích 5 letech rozvedli.
Další aspekt popsaného "velkého auta" nápadníkova, totiž ochotu jej Berenice půjčit, už bych bral jako kladný rys jejího partnerského poznání. Vyrůstá z odhadu, že eventuální partner má k ženě důvěru a že ji osobně odhadl jako odpovědnou. Včetně vždy přítomné myšlenky, že eventuální "upravení" laku příležitostnou řidičkou je hodnotově únosný vklad do možnosti šance na plnohodnotný vztah.
Jak je tedy výše uvedeno, rady dcery spisovatelce Ireně Obermannové, zabývající se v knihách hlavně vztahem muže a ženy, jsou poznamenány absencí životních zkušeností. Těch, které se teprve mohou dostavit tokem desetiletí. Jak jsem z knihy její matky i z filmového zpracování "Deníku šílené manželky" pochopil, její matka, jako každá feministka, mužům skutečně nerozumí. Sympatické však je, že se snaží podstatě vztahu přijít na kloub a píše o tom. Její knihy jsou čteny, což na tu smůlu nevypovídá ani tak o tom, že by sama cestu nalezla, ale spíše o tom, že cestu k dokonalému partnerství hledá velké množství současných žen. Není divu, je to aktuální téma. Krize manželství a rodiny tzv. západní civilizace je v plném proudu. Abych nemudroval ve stylu "neříkám nic, ale na moje slova dojde", a protože jsem o tomto tématu před 20 roky pětkrát dotiskovanou knihu napsal, napíši zkráceně vnučce a jí podobným, jak se na vztah muže a ženy dívám já. (Kniha Agape Brno: Láska muže a ženy z pohledu astrálních a duševních sil.)
Prvně by mělo být každému uchazeči o vybudování dokonalého partnerství a manželství jasné, že muž a žena jsou jednak dvě bytosti odlišné, jednak neúplné. Z poznání existence neúplnosti bytosti jak muže, tak ženy plyne, že žádný jedinec nemůže být sám o sobě dlouhodobě štasten!!! Prostě "singl člověk" se vnitřně cítí ve světě i společnosti býti osamělým a "necelým". Zejména po vzdálení se od rodičů. Pro tento vnitřní pocit se v bibli říká, že až dokonalým manželstvím se muž a žena stávají jedním celkem. Žité pravé partnerství vyrovnává vnitřní život člověka nejen ve vztahu ke světu, ale já jsem přesvědčen, že bez něj není možné najít správnou cestu k poznání smyslu života a tím Podstaty světa.
Z poznatku o neúplnosti mužskou a ženskou polaritou determinované bytosti člověka logicky plyne, že základním předpokladem získání vnitřní rovnováhy a tím možnosti naplnění života a štěstí člověka je objevení a žití dokonalého partnerství!!! Kdyby kdokoliv cokoliv na tomto světě dosáhl, a splynutí s bytostí opačného pohlaví by nenašel, odejde z tohoto světa jako "rozpačitý". Bohatství a množství milenek za peníze shledá na smrtelné posteli jako prázdné. (Poznámka: Výjimečným řešením je duchovní život, kde duchovní energie za určitých podmínek mohou nahradit partnerské. To je jiná kapitola smyslu života.)
Po dospění každého člověka v plnohodnotnou bytost jde tedy o to, nalézt svou druhou polovinu. Pro pochopení závažnosti volby partnera doplním, že Emmanuelovi Swedenborgovi anděl ve snu říká, že každý má jen jeden pro manželství dokonale harmonizující protějšek. Ten, který pro něj na počátku času stvořil Stvořitel. Když jej člověk mine, s jiným vytvoří již jen nedokonalé a tím karmou zatížené manželství. Satanovi je však na tomto světě dána možnost klást tomuto spojení hmotné překážky. Typu bohatý-chudá, přitažlivá-nepřitažlivý. To proto, že nalezení dokonalé lásky již v životě na zemi je tak velkou hodnotou, že si ji člověk musí obětí zasloužit! Po životních zkušenostech Swedenborgovi věřím.
Myslím si, že každý člověk cítí, že říkám pravdu výrokem, že prvním předpokladem životního úspěchu a nalezení smyslu života člověka na zemi je dar naplněné lásky! Nyní se pokusím v prostředí balastu, vsazovaného různými společenskými bádalíky do myšlení mladých lidí popsat, co to vlastně ta pravá láska je a jak k ní dospět.
Základem přístupu k poznání jevu je nematerialistické poznání, že sama bytost člověka je tříúrovňová. Tzn. že člověk, na rozdíl od zvířat, je složen ze tří odlišných typů energií. Se zvířaty má společné vibrace hmotného těla a jemnohmotné duše. V důsledku přítomnosti vibrací nekonečna (duch) se ale od zvířat kvalitativně liší. Z toho samozřejmě vyplývá, že i vztah (láska) mezi dvěma lidmi není zvířecího typu. Kvalita vztahu se tedy vyznačuje tím, že výměna energií (láska) by se měla odehrávat ve všech těchto třech vibračních úrovních. Neodehrává-li se, je vztah "jedno nebo dvojvrstevný", zůstal vlastně kvalitou zvířecím. Tím je podle zákonů stvoření předurčeno, že v čase vydrží jeho existence jen jednu pářící sezónu. Lidově jen po dobu líbánek. Pro vysokou hodnotu lásky v pozemském životě člověka žádají za to od něj duchovní zákony spojení erotického opojení s vysokou odpovědností. Na její absenci jsou v karmických dopadech dopředu nastavený těžké následné životní údery.
Různou kvalitu vztahu muže a ženy vystihuje názorně i autor bible. Vždy slovně odlišuje erotický vztah neplnohodnotný výrazem "ležel s ní" od vztahu duchovně plnohodnotného, pojmenovaného opisem "poznal ji"! Výraz "poznal ji" výslovně poukazuje na spojení muže a ženy nejen v těle (erotické), ale i v duši a v duchu. Také básníci a malíři se snaží zachytit plnohodnotné spojení obrazy označované jako "splynutí duší".
Z uvedeného by měl každý rozpoznat, že dokonalým spojením muže a ženy nemůže být myšlen pouhý koitus "vědeckých" sexuálních "osvětářů". Z uvedeného by mělo být dále patrné, že kdo nemá otevřenou duši a živého ducha, k nalezení pravé lásky není připraven. Tvrdě řečeno, není jí duchovně hoden! Na to výše zmíněná Berenika ještě musí v chodu desetiletí života přijít. Včetně vystřízlivění z toho, že "velké auto s kvalitou lásky muže a ženy nemá souvislost". Zato duše a charakter obou partnerů zásadní!
Dále se mi jako vhodné i v této záležitosti jeví poukázat na to, že veškeré procesy života i dění kolem nás, včetně erotické lásky, jsou záležitostí projevu toku energií! A že správnost toku těchto energií je mírou přirozenosti neboli správnosti neboli naplněním vůle Stvořitele tohoto světa. Tedy i dokonalá láska je vlastně dokonalou výměnou energií mužského a ženského typu. Tělo a duše jako hmotné reality se řídí zákony polarity hmotné dimenze. Tím myslím ono kladný záporný, muž žena, hmota antihmota atd. Jednotlivé typy protikladů se přitahují proto, aby splynutím obnovily kontakt s původní Jednotou. V hmotném světe to jde jen na mžik. Ale i to mžikové pocítění Jednoty spojením mužského a ženského principu je v duši milujících se pociťováno jako stav částečného zažití Boha. Neboli rozkoš orgasmu je mžiková vzpomínka na dobu před vstupem ducha do hmotnosti neboli na jeho stav v ráji.
Dokonalá láska muže a ženy, dovedená do třetího stupně orgasmu, je tedy v podmínkách strastného pozemského života připomínkou stavu přímého vnímání záření Života. Kvalita a hloubka prožitku orgasmu při lásce zákonitě koreluje se stupněm duchovního rozvoje a čistoty myšlení obou milenců. Ale také velikostí polarity muž-žena, neboli velikosti náboje mužského a ženského. Známe z výbojů elektřiny, čím větší polarita, tím větší blesk. Neboli čím vyhraněnější ženskost a mužskost milenců, tím větší energetický výboj a tím prožitek při orgasmu. Proto zženštilci a mužatky, feministky a muži jen podle těla k hlubokému žití lásky dospět nemohou!
V rámcích materialismu se pohybujícími sexuology je popisován první a druhý stupeň orgasmu. Gnostici a východní mystikové odedávna znají ještě další rozměr erotické lásky. Ten který je charakterizován prožitkem změněného stavu vědomí a nazýván u gnostiků pojmy typu "mystická svatba". Kdo jej ve vztahu zažil, ztrácí potřebu nevěry. Tolik rozvinutá současná sexuální promiskuita není tedy nic jiného, než cítění nedostatečnosti kvality vztahu a stálé hledání té pravé "vzpomínky na ráj". Hledání formou výměny partnerů k němu však nevede! Jako u všeho, jedině hledání duchovních dimenzí světa a tím i partnerského soužití.
Psychoanalytik Stanislav Grof označil tyto hluboké prožitky za "kosmický sex", podobný nastolení stavů rozšířeného vědomí při náboženských extázích. "Mystickou svatbu" je možné v transu pozorovat jako "sepínání" čaker milujících se. Podle stavu jejich rozvinutí je třetí stupeň orgasmu doprovázen mystickými zážitky typu astrální hudba, zažití zlatého Světla jako při klinické smrti, osvícení podstaty v životě zkoumaných dějů (objev nových zákonů), vstupy do minulých životů, vymístění z těla a podobně. Po zažití takových stavů vědomí následuje ovšem "návrat na zem".
Lásku kvalitní, tj. v souladu s Řádem stvoření, poznáme podle toho, že následuje pocit naprosté svěžesti a omlazení těla. Často i s překvapivými uzdraveními od přítomných chorob těla! Protože pravá láska je výměnou energií, nikoliv jejich otrháváním z druhého! Jak se děje při lásce egoistické. Mohou ji však dosáhnout jen dva duchovně vyspělí. Opět je v této souvislosti nutné připomenout Ježíšova slova o tom, že u čehokoliv mají lidé nejprve usilovat o "království boží" a ostatní jim bude přidáno. V této souvislosti to znamená, že chce-li člověk dospět k lásce kvality Bohem chtěné, musí nejprve probudit duchovní roviny v sobě. Východní terminologií otevřít všech sedm čaker. Naproti tomu výsledkem nedokonalé, nebo dokonce padlé erotické lásky, je stav fyzické vyčerpanosti muže a psychické kocoviny ženy. Milenci se vzájemně energeticky "otrhali". Odtud lid našel pojem "vyžilý muž" a zhrzená žena, i naopak.
Jen duchovní člověk, tedy ne "hmoťák", a navíc ten, který je si vědom hodnoty pravého mužství a ženství, může pochopit, že výměna energií a komunikace muž-žena probíhá nejen na sexuální úrovni (druhé čakry), ale její těžiště je v srdeční rovině (čtvrtá čakra) a v rovině myšlení. (Mozek-šestá čakra.) Prakticky se výměna energií v úrovni 4. čakry projevuje tak, že v přítomnost milovaného se druhý cítí lehký, povznesený neboli šťasten. Výměna energií v rovině 6. čakry se projevuje tak, že pouhá přítomnost druhého je nevyčerpatelnou inspirací pro vnímání života a zpestření myšlení. Původ vzniku inspirativnosti druhého pohlaví pochází z odcítění odlišnosti vnímání světa mužem a ženou. Jakoby muž vnímal jen některé barvy, žena jiné barvy života. Vnesením těchto odlišných obrazů světa od druhého pohlaví do vlastního obrazu skrze vcítění je náhle každým z dvojice objevena plastičnost a vícerozměrovost světa a života! Jako při vidění dvěma očima. Vše vnímané v žité lásce se náhle stává jiným, barevným, vícerozměrným! U muže se vystupňuje tvořivost v práci, u ženy zesílí pro muže nepochopitelná vnitřní duševní energie a rovnováha. Milující muž dokáže divy, žena, která cítí pravou lásku, má neskonalou vitalitu a odolnost.
V pozorovatelné podobě se příkon energie srdeční čakry od ženy k muži projeví tím, že muž nabude zralost, ušlechtilost, zmizí pro něj přitažlivost magorských společenských proudů. (Fandové, klany, bandy.) Přijde na to, že všichni příslušníci fanatických proudů dějin byli jen srocenými citově neukojenými samci! Příkon energie 6. čakry od muže k ženě se projeví tak, že zmizí její emocionalita (hysterie) v myšlení a tím ztratí posedlost po společenském "uplatnění" a kariéře. Láska a obětování se dětem ji plně naplní. Společenská exhibice feministek se náhle začne jevit jako špatně směrovaná touha po naplnění ženství, typická pro nevyzrálé ženy.
Vnímání přívodu energie 6. čakry od muže je citlivou ženou hodnoceno jako vtipnost muže! Tolik ženami ceněná vtipnost muže není tedy nic jiného, než příliv mužského typu mentální energie do její 6. čakry! Naopak přívod energie 6. čakry muži je mužem vnímáno jako dodávání vytrvalosti v této rovině jeho tvořivosti. Odtud pochází indiánské přísloví, že "žena dává muži sílu". Já bych to pojmenoval vytrvalost a schopnost vydržet.
Tyto výše popsané doprovodné příznaky erotické lásky je možné uskutečnit jen tehdy, probíhá-li mezi milenci zcela otevřená a na nic si nehrající komunikace. Absence partnerské hlubinné komunikace je oním zkázonosným faktorem, který v době současného zběsilého materialismu vyvolal přeměnu erotické lásky v obchod a tím rozklad partnerství muže a ženy. Úpadek je tedy jen důsledek akceptování materialistického pohledu na realitu světa, protože mezi dvěma materialisty nemohou děje duchovní dimenze probíhat. Myšlení typu tzv. "skeptiků" nic jiného než "přenos informace spermatem" nepřipouští. Jeho stoupenci se sami omezili, takže mohou rozvinout jen tři hmotné spodní čakry.
Matka Bereniky Kohoutové je, na rozdíl od dcery, alespoň na půl cesty k lásce. Právě tím pro Bereniku opovrhovaným "obětováním se mužům"! Pouze ještě skrze absenci vnitřního vidění nepřišla na to, že obětovat se je smysluplné jen tehdy, je-li protějšek duchovní muž!!! Duchovní zákon pracuje totiž tak, že začne-li duchovní člověk něco dostávat, samovolně v něm vzniká potřeba vracet!!! Jinak je nesvůj, je mu to blbé nerevanšovat se. Neduchovní egoista se ovšem řídí heslem současné tržní společnosti: "Hloupý, kdo dává, hloupější kdo nebere." Když tomuto "modernímu týpku" přestane být dáváno, jde prostě jinam. Tam, kde jsou ještě blbí a kde by se zase mohl "fasovat". Vždyť základní principy ateismu pro primitivy jsou zásady: "Dávají zdarma jen blbí! Není spravedlnosti, jsou jen zákony! Vše se dá koupit!" Což člověk neslyší, jak mu výše uvedené principy šeptá satan do duše. Ale běda těm, kteří mu na to skočí!!! Pak za dvacet let i Berenika přijde na to, že s "tržením" mezi ateisty je to v "mužsko-ženské otázce" tak, že do 40 let "trží" ženy z mužů, pak se to obrátí. Až se jakákoliv úspěšná tržitelka z mužů přiblíží ke svému padesátému roku, zjistí, že její movití partneři bez zábran přejdou "tržit" k dvacetiletým dorostenkám. A v mládí úspěšným "playgirl" zbude jen kocovina, prázdnota a feministické nadávání na muže. Zůstanou jim jen zvířata, jako je tomu u Brigity Bardot, dožívající život v houfu psů. Blaze těm, kteří zamlada poznají duchovní rozměr i erotické lásky! Budou z prožitého žít i celý následný život v těle i bez něj.
Autor: MVDr. Josef Staněk
L.Ž.
Diskusní téma: Jak feministky dávají vnučce Elišce "dobré rady do pečiva"
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.